Než začneme zateplovat
Vnější kontaktní zateplovací systémy (ETICS - External Thermal Insulation Composite Systems) se zpravidla sestávají z vhodných tepelně izolačních desek, lepících a armovacích tmelů, různých druhů hmoždinek a příslušenství (rohové, zakládací, ukončovací, dilatační a další profily) a různých typů fasádních omítek, penetrací atd. Garantem funkčnosti je nositel systému, který vydává technologický předpis určující požadavky, pravidla a doporučení pro provádění systému. Pro realizaci vnějšího kontaktního zateplovacího systému je vhodné zajistit v potřebném rozsahu projektovou, stavební a ostatní technickou dokumentaci. Její součástí by mělo být, mimo jiné, tepelně technické posouzení zateplované konstrukce a statické posouzení předepisující také typ a rozmístění kotevních prvků.
Příprava podkladu
Vnější kontaktní zateplovací systémy nejsou určeny pro vyrovnávání nerovností na fasádách. Před tím než se přistoupí k založení zateplovacího systému a lepení fasádních desek, je nutné ověřit a případně zajistit zejména rovinnost podkladu (například aplikací jádrové omítky) a ověřit přídržnost podkladu.
Založení systému
Pro založení zateplovacího systému se nejčastěji používají hliníkové zakládací profily (soklové lišty). Na stěnu se zpravidla upevňují zatloukacími hmoždinkami. Vzájemné napojení jednotlivých lišt se provádí s pomocí plastových spojek, které umožňují jejich dilatování. Případné nerovnosti podkladu lze vyrovnat s pomocí plastových podložek. První řada desek se pokládá do lože z lepicího tmelu. Pro navázání s plošně armovanou stěrkou na povrchu systému se použije postup a vhodné pomocné prvky předepsané dodavatelem systému.
Nanášení lepícího tmelu
U izolačních desek i lamel, které nejsou opatřeny silikátovým nástřikem SMARTwall, se před nanesením lepícího tmelu musí do desky vtlačit tenká (penetrační) vrstva tmelu. U všech typů desek se lepící tmel nanáší po obvodu desky a ve třech bodech v ploše desky (deska by měla být přilepená na min. 40 % plochy). U všech typů fasádních lamel FKL se tmel nanáší celoplošně s použitím ozubeného hladítka.
Aplikace lepicího tmelu na minerální desku, okrajový rámec doplněn vnitřním bodovým lepením.
Lepení izolace
Izolace se lepí zdola nahoru, horizontálně a na vazbu. V průběhu práce je nutno kontrolovat rovinnost výsledného povrchu.
Aplikace minerální izolace na nosnou stěnu, jemuž předcházela kontrola rovinnosti povrchu stěny.
Nivelace minerálně vláknité desky, nutné pro správné osazení všech minerálních desek do konstrukce kontaktního zateplovacího systému.
Úprava desky v místě otvoru. Vzhled zateplení před aplikací omítkových vrstev.
Otvory a rohy
Izolace musí být rozměřena tak aby rohy otvorů vycházely do plochy desky, ta v rozích musí tvořit tvar písmene L. Svislé i horizontální spáry musí být od rohů vzdáleny min. 100 mm. V rozích budov se desky pokládají střídavě na vazbu. U okenních otvorů je roh ostění nebo nadpraží tvořen hlavní izolační deskou nebo lamelou, izolace ostění a nadpraží FKD RS se vlepí do vzniklé mezery.
Schéma kotvení izolačních desek
Kotvení se provádí na základě projektové dokumentace a technologického předpisu nositele systému. Navrhuje se v souladu s postupem uvedeným v ČSN 732902. Délka kotev se stanovuje s ohledem na tloušťku izolace a s ohledem na skutečné provedení podkladu (do kotevní délky se nezapočítává například omítka).
Kotevní prvky
Po přiměřeném zatuhnutí lepícího tmelu (zpravidla 24 hodin po nalepení izolace) je možné přistoupit k montáži fasádních hmoždinek. Pro fasádní desky s podélnou orientací vláken se zpravidla používají hmoždinky s průměrem talířku 60 mm, pro lamely s kolmou orientací vláken s talířkem 140 mm. Pro desky FKD N Thermal doporučujeme použít hmoždinky s roznášecím talířkem. Pro kotvení fasádní izolace z kamenné vlny se používají hmoždinky s kovovým šroubovacím nebo zarážecím trnem. Konstrukce vnějšího kontaktního zateplovacího systému bez kotevních prvků je možná pouze s použitím lamel s kolmým vláknem (FKL) u objektů s výškou do 20 m, v případě že tuto variantu připouští nositel systému, za předpokladu že podklad lze považovat za únosný (bez separujících vrstev – například nátěrů).
Pro izolaci FKD S Thermal a FKD je možné použít fasádní hmoždinky u nichž je krycí izolační zátka zapuštěna v jednom kroku při zašroubování vrutu.
Ideální je zápustná montáž, která eliminuje riziko prokreslení hmoždinek.
Povrchová montáž
Při povrchové montáži musí být talířek zatlačen do izolace tak, aby byl skryt v rovině tepelné izolace. Pokud vystupuje z povrchu fasády nebo je do ní naopak zaražen tak, že došlo k potrhání povrchu izolační desky, je toto nutné považovat za chybu.
Zápustná montáž
Pro omezení vlivu bodových tepelných vazeb je vhodné zvolit některý ze způsobů zápustné montáže hmoždinek. Při zápustné montáži je talířek hmoždinky zapuštěn, s použitím speciálního nástroje, pod povrch tepelné izolace a následně překryt krycí zátkou z minerální vlny. Tato varianta zamezuje nežádoucímu prokreslování hmoždinek na povrchu fasády, zároveň snižuje cca na polovinu vedení tepla dříkem hmoždinky.
Kotvení minerálně vláknitých desek k nosnému podkladu.
Aplikace vnějších krycích zátek na kotvení.
Před provedením základní vrstvy
Před tím než se přistoupí k vytvoření omítkového souvrství je vhodné provést kontrolu nalepených desek. Případné mezery mezi fasádními deskami je možné doplnit s pomocí přířezů tepelné izolace. Mezery mezi izolačními deskami z kamenné vlny je nepřípustné vyplňovat montážní pěnou nebo lepicím či stěrkovým tmelem. Před realizací celoplošně armované základní vrstvy je nutné přistoupit k začištění detailů fasády, například rohy, ostění a nadpraží oken, apod.). Pro rohy se použijí zakončovací rohové profily s integrovanou síťovinou. Vkládají se do tmelu naneseného na roh a s pomocí hladítka se začistí do výsledného tvaru. V exponovaných místech jako jsou rohy dveřních a okenních otvorů se obdobným způsobem položí pomocná diagonální výztuž o rozměru nejméně 300 × 200 mm. Všechny kroky je nutné provádět v souladu s technologickým postupem vydaným nositelem systému.
Základní vrstva
Po nalepení a ukotvení tepelně izolačních desek a následné technologické přestávce (nejméně 24 hodin), se přistupuje k realizaci základní armované vrstvy, která je tvořena výztužnou síťovinou zapuštěnou do stěrkového tmelu (zpravidla o tloušťce 3 až 4 mm). Základní vrstva se na fasádní izolace z kamenné vlny nanáší zpravidla ve dvou krocích:
1) Nejprve se nanese vyrovnávací vrstva v tloušťce min. 2 mm.
2) Následuje realizace armované vrstvy. Ta se nanáší s pomocí ozubeného hladítka s velikostí zubu 10 × 10 mm. Do této vrstvy se vkládá výztužná síťovina. Síťovina se pokládá shora, s pomocí hladítka se vtlačí do tmelu, tmel protlačený síťovinou se uhladí do výsledné roviny. Jednotlivé pásy výztužné tkaniny se kladou se vzájemným přesahem nejméně 100 mm. V případě nutnosti lze na tuto vrstvu nenést ještě finální vyrovnávací vrstvu tmelu, tu je nutno nanést na vyrovnanou a nevyschlou armovanou vrstvu.
Po vytvoření základní vrstvy je nutná technologická přestávka v souladu s pokyny v dokumentaci vydané nositelem systému.
Konečná povrchová úprava
U vnějších kontaktních zateplovacích systémů se jako finální povrchová úprava používá nejčastěji některý z typů tenkovrstvých omítek. Na vnější kontaktní zateplovací systémy se zpravidla používají omítky s velikostí zrna (ta určuje tloušťku omítky) od 1,5 do 3 mm.
1) Jako první krok při realizaci omítky se nanese penetrace určená montážními pokyny, výrobci zpravidla dodávají penetraci pod omítky probarvenou do stejného odstínu jako omítka, omezí se tím drobné chyby, které mohou vzniknout při vlastním zpracování omítek.
2) Jako poslední krok se provede tzv. natažení omítky. Tento krok by měli provádět zkušení pracovníci v souladu s montážními pokyny.